Hřejivé úpletové vánoční šaty i ve velikostech pro plnoštíhlé – jako vločky, které se tiše snáší na zem, tak přicházejí tyto šaty do života, do snů, do chladných večerů. Jsou jako objetí přírody samotné, příběh zrozený z jemných úpletů, z hřejivých vláken, která hladí a chrání. Vezmeš je na sebe, a svět jakoby ztichne. Jsou to šaty, které voní jehličím a teplem ohně v krbu. Nesou barvu zimního ticha, bílou jako sníh, který leží na stráních, a červenou, jež připomíná plameny plápolající ve tmě. Vzor je plný vzpomínek, ornamentů, které jakoby vyprávěly příběhy starých časů. V něm se střídají hvězdy, vločky, drobné detaily tkané jemně, s pokorou a láskou k řemeslu, jako by každé vlákno znalo své místo, svůj účel.
Šaty jsou stvořeny k tomu, aby přinesly útěchu, hřejivost, jež nepochází jen z materiálu, ale z pocitu, který navozují. Měkký úplet, který obklopuje tělo, si člověk užívá, protože je lehký jako dech, a přitom chrání před chladem jako přátelská dlaň přiložená na rameno. Tyto šaty jako by šeptaly: „Nepospíchej. Zastav se a prožij krásu okamžiku.“ V jejich vzoru je cosi z vánočních příběhů, z pradávného klidu zasněžených polí, z radosti, která přichází s každým novým ránem.
Ať už jsi v těchto šatech ve městě či na samotě, všude v nich pocítíš, že patříš k zimnímu kraji, že kráčíš po cestě, která vede k domovu. A domov není nutně místo – je to spíš pocit, útočiště, kde se duše zklidní a najde své teplo.
Hřejivé úpletové vánoční šaty i ve velikostech pro plnoštíhlé jsou více než pouhým kusem oděvu. Stávají se ozvěnou prastarých zimních dní, kdy krajina poklidně dřímala pod sněhem a svět jakoby zadržoval dech. Jsou to šaty, které člověk obleče, aby se cítil doma v každém okamžiku, ve vánici i pod jasným zimním nebem plným hvězd. A ten vzor, ten vzor, jak krásně plyne kolem těla – jakoby na tělo někdo rozložil sněhové krajky, které se však nerozpustí, protože zůstanou navždy součástí toho, co je skutečné, teplé a živé.
